Nejsem poetický

Nejsem poetický

A nejsem příliš lidský

Citů jen přiměřeně

Tvářím se odměřeně

Nikdy se neomluvím

S nikým se nedomluvím

Na vás všechny koukám seshora

A říkají, že chybí mi pokora

Dělám si z lidí legraci

A nevhodné vtipy nevracím

Když mluvím jsem středem pozornosti

Té pozornosti nemám nikdy dosti

Většinou dostanu, co se mi zamane

A když ne, tak mi to za nehty zůstane

Když líbí se mi cizí věc

Bez ptaní dám si ji do kapes

Ve vztazích jsem majetnický

Vyžaduji věrnost vždycky

Pro mě to však neplatí

Přijímám návštěvy přímo do gatí

V názorech jsem neoblomný

Mluvím s tím, kdo je mi rovný

A kdo ne tak ten ať zmizí

Spory mi však nejsou cizí

Před zrcadlem tančím nahý

Z toho obrazu mívám pohled vlahý

A i když jsem od přírody malý

Laskám se pohledem, zatínám svaly

Miluji jen jednu osobu

Svou lásku vezmu si s sebou do hrobu

Bude to absolutní avantýra milostná

Navždy jen my dva, já a… já…