Šílená radost vyskočí mi z hrudi
ukrutný smutek u srdce mi studí
Změna z radosti v smutek přišla tak brzy
Mrazení v zádech, z očí tlačí se slzy
Nechtěl jsem, nežádal, přemýšlel o pokoře
A zatím k uším mým donesly se noviny
Rozhodlo se o mně, zřejmě tam nahoře
Že dozvím se, proč nejsem dávno nevinný
Proč strach je mým nejbližším blízkým
A úzkost drží se jak maso kosti
Proč oplývám sebevědomím nízkým
Neschopen mluvit na veřejnosti
V černé chodbě v taláru s růžencem u pasu
Rozhoduji o životě a smrti
Intrik a nohsledů pouze do času
Spáchal jsem něco, co dodnes mě škrtí
Žerte ovce pravdu mou
Žerte, dokud vás krmím já, váš pán
Nabízím vám pravdu jedinou
Nemíním v životě skončit zneuznán
Vím, že penězi změním pravdu v lež
Intriky jsou pro mě denní chleba
A když mou pravdu nepřijmeš
Neštítím se smrti, vždy když je třeba
I když je vás víc, vás bezvěrců, hloupých ovcí
Dokážu si s vámi poradit
Naženu vás do kostela svým růžencem s bodci
Živoucí pochodně z vás udělám, když budu chtít
A taky že chci, mě ještě nikdo neodmít
Se srdcem z kamene opřu se o vstupní vrata
A dokud do nich slyším pěsti bít
Neustoupím ni o píď z pozice kata
Měli mi věřit psi jedni prašiví
Mohli teď stále ještě žít
Však do mého srdce vkrádá se pocit plíživý
Že měl jsem se s bohem dřív poradit
Stovky hlasů, zoufalých proseb
V hlavě slyším pořád dál
Nezmizí ani v přítmí posvátných chodeb
Na trám jsem provaz uvázal
Jediným pohybem zbavuji se viny
A vůbec nevím, že tím se nic neřeší
Od té chvíle jen vyrážím klínem klíny
A vina se s úzkostí peleší
