Němým zůstal jsem
Neslyšným ohlasem
Šeptaným úžasem
V nečekanou chvíli, souzněni jsme byli
Nečekaně, znenadání
Od té chvíle nemám stání
Poctil mě bez varování
Tak jak už to nesvedem, svým hlubokým pohledem
Na chvíli zastavil se čas
A než rozběhl se zas
Nebyl třeba ani hlas
Abych konečně pochopil, kým je teď a kým on byl
Už tu s námi jednou byl
Jen tak by se nevrátil
aby rány staré zacelil
svou přítomností,svou bezelstností
pohledem z nějž mrazí
za neprostupnou hrází
úsměvem jenž porazí
ví kdo kde má být a hlavně kudy jít
Žádné komentáře:
Okomentovat