úterý 29. prosince 2009

Vnitřní pochody

No čéče, já si víc než kdy jindy teď všímám lidí kolem sebe a vidím jak jsou pohlcení strachem... jak působí v pohodě, mluví v pohodě, ale mají tik, třesou se jim ruce ještě víc než mě. Hledám v lidech to jádro, snažím se odfiltrovat ty pózy, masky a ega. Nějak víc vidím, že všichni kolem mě mají strachy, deprese, obavy. Dneska jsem dokonce na obědě říkal spolustolovníkům "nelžeme si, říkejme pravdu, uleví se nám" mlčeli, někteří dělali, že to jako neslyšeli. Je to sranda, říkat nahlas věci, který se člověk bojí přiznat sám sobě. A já vím, že máme vesměs všichni strach, tam někde pod těma všema maskama... je hrozně málo lidí, kteří jsou úplně v pohodě. Vím, jsem za debila, protože spousta lidí to ještě nepojmenovala, nepřemýšlí o tom..., ale to mi vůbec nevadí, protože mám občas pocit, že uhodím hřebíček na hlavičku, když se někdo nesměje ale zamyslí se.Depky mívám často... to jsem pravej opak. Poslouchám v práci hudbu a s nikým se nebavím, každej mě točí, když chce někdo poradit tak jsem jak pes, ale snažím se i v té blbé náladě najít něco, z čeho se poučím. Dycky akorát nadávám, že to je ztracenej den.

Asi bych měl být na druhé straně a spíš jim pomáhat. Pak se mi zlepší nálada a já k tomu pohledu začnu přidávat úsměv. Jsem teda opatrnej a zkouším to spíš na ženský ale funguje to perfektně. Dlouhej pohled a úsměv, kterej, když mi někdo vrátí, dodá tolik energie a chvění u srdce, že to je těžký popsat. Je to jakoby radost z jednoty... víš jako "hele, mám se fajn, měj se taky fajn." "tak jo!"...
Pomáhá mi v tomhle, když se lidem, co potkávám, dívám do očí a čekám na jejich pohled. Tak nějak se mi uleví, když u spousty lidí vidím v očích strach, trápení, zlost... říkám si, že už tak je dosti lidí v depresi, tak se k nim nebudu přidávat ještě já. Já bych měl být na druhé straně a spíš jim pomáhat. Pak se mi zlepší nálada a já k tomu pohledu začnu přidávat úsměv. Jsem teda opatrnej a zkouším to spíš na ženský ale funguje to perfektně. Dlouhej pohled a úsměv, kterej, když mi někdo vrátí, dodá tolik energie a chvění u srdce, že to je těžký popsat. Je to jakoby radost z jednoty... víš jako "hele, mám se fajn, měj se taky fajn." "tak jo!"...

Žádné komentáře:

Okomentovat