úterý 29. prosince 2009

Molákova zpověď

Bojím se tajně
Když stojím v lajně
Jen těžko snesu
Když se strachy třesu

Nebe je z olova
Kovová obloha
Provazy deště
Třesu se ještě

Třesu se víc a víc
Odlesky od přilbic
Svět vidím přes průzoru
Tisíc hlav na obzoru

Meč svírám pevně
A dítě ve mně
Tu dávno nechce být
Zvedám ten blbej štít

Hrdě stojím v řadě
Mlíko na bradě
Ve tváři odhodlání
A v očích strach

Hrdě stojím v řadě
Mlíko na bradě
Muž, co nezná slitování
Nejradši bych plách

Z nebe pořád leje
Nevím, co se děje
Vřava boje sílí
Prapor není bílý

Chytá mě panika
Vedle někdo naříká
Prosebné oči
Když život končí

Pomalu blednu
Než svůj meč zvednu
Vidím kopí z leva
Už mi trhá střeva

Už se tak nebojím
V pozoru povolím
Bláto a krev
Krátí mi dech

K čemu byl ten můj strach
Honí se v myšlenkách
Zabil mě, je to tak
Už nejsem Sas Molák

Na bojiště shlížím shůry
Slyším zpívat božské kůry
Koukám kolem, je nás víc
Vcházíme do světa bez hranic

Na obzoru slunce září
Tentokrát ne na mé tváři
Necítím bolest, necítím zlost

Sám nejsem, je nás dost

Žádné komentáře:

Okomentovat