Vanoucí dech světlých chvil
Jenž proudí nyní tělem mým
Obnažuje kořeny, vidím nahý strach
Větve se lámou a víří prach.
Vanoucí dech zlatých rtů
Věčnou slunce záři probouzí
Slzy ze zavřených očí kanou
A duše zlatá už nezůstane stranou.
V očích těch, silou zavřených
Je moře slz a hříchu oceán
A má duše volá:
"Povstaň a neplač, povstaň a buď milován".
Pre mňa máte od začiatku hodne zaujímavé meno, a na blogu som bola párkrát.
OdpovědětVymazatNo nič, vidím, že mám tu čo čítať, vnímať, prežívať,myslieť, ladiť :-))
Prosím, - to vy ste autor básní, a textov ?
Ďakujem , Bo
Ahoj Bo... Ano... jsem autor všeho, co se na tomto blogu nachází...
OdpovědětVymazatJá děkuji
LF
Bože môj, ocitla som sa vo vašich veršoch zas
OdpovědětVymazat"do skoro roka a skoro dne " Ste pašák.
Ďakujem za sdielanie vašich výpovedí - i na blogu. God bless you...
Bed