Už je to nějaká doba, co jsme spolu mluvili naposledy
Od té doby se pár věcí změnilo, brachu
Už mě tolik nebolí ty moje děsný vředy
Ale ještě pořád říkám „PANE“ strachu
No to je dost, že si na mě taky někdy vzpomeneš
Ale nemysli si, pořád tě sleduju, stará vojno
Strachy se rozetřást, to je to, co dobře dovedeš
A moc dobře pořád děláš všem emocím kojnou
Chyběl mi tvůj hlas, tvoje slova, který sedí
Díky tobě se už necítím na všechno tolik sám
A taky poznám ty všechny zlozvyky, co se dědí
No a vidím všechnu práci, co před sebou ještě mám
Hlavně vydrž, neboj se a nepropadej splínu
Musíš zvládnout všechny ty neodbytné emoce
Nedělej klínem prostor dalšímu klínu
Nedovol strachu dělat si co chce
No snadno se to řekne, hůř ale udělá
Teoreticky jsem vybaven jako moudrý kmet
Prakticky si tím však budu muset projít jenom já
Vším tím strachem a emocemi jakbysmet
Neboj se požádat o boží pomoc seshora
A nevnímej to jako projev tvé slabosti
Bohatě stačí, když ti nebude chybět pokora
A zbavíš se tak všech svých starostí
Žádné komentáře:
Okomentovat