Hlavu vzhůru

Ještě pořád musím emoce potlačovat

A proto nejspíš nemůžu v noci spát

Dost často přistihnu se všechno odsuzovat

A občas taky slyším svoje slova lhát

Je to ten starý já, co mi zůstal v hlavě sedět

Co myslí si, že snědl moudrost světa

Ačkoli já sám bych už dávno mohl vědět

Že mu nevadí, když chovám se jak sketa

Je mu jedno jestli uvnitř pořád pláču

Nebo jestli se mi pořád něco nezdá

Hlavně jestli stále podle něho skáču

A navenek se tvářím jako hvězda

Ale myslím, že vláda jeho skončila

Že přišel už o svůj finální hlas

Tahle trapná divadelní hra už stačila

A na její derniéru dávno nazrál čas

Občas ještě zasekne svůj drápek

A já jsem pak ze sebe zklamaný

Ale vím, že už je ze mě jiný chlápek

Co se jen občas řízne o hrany

Takže hlavu vzhůru, ty můj JÁ

A nenech si pořád kazit náladu

Čeká tě radost, štěstí a hlavně duše tvá

Ale počkej si, vždyť přece nekradu.